Thursday 8 October 2009

Pay as you shit – proudly Nigerian

„Co pro tebe znamená dnešní den?“ Ptám se spolupracovníka za Search and Groom. „Asi jen tolik, že ty máš narozeniny (jako jediný mi dal dárek-přání).“ „No počkej, já mám na mysli...“ „Vím, co máš na mysli.. ale tady není co slavit, jak moc je Nigérie nezávislá, když více než polovina obyvatel žije pod hranicí chudoby a přitom tahle země má peněz dost...? Vždyť to vidíš sama, co se tu dějě...“ Je prvního října a před 49 lety obdržela Nigérie od Britů nezávislost.

Podobné názory jsem slyšela celý den. Nigérijci nejsou hrdí na svou zem, nejsou hrdí, že mají tolik peněz a přitom všechno zůstává v kapsách hrstky. Marně se vláda snaží distribuovat vlajky, stejně jako psát na těch málo potravin místně produkovaných – hrdě nigerijský (proudly Nigerian). Dokonce i toi-toi záchodky mají nálepky – proudly Nigerian. Kromě pár výjimek není v ulicích ani známky, že toto je den svobody.

Kolonialisté udělali několik zásadních nevymazatelných křivd. Jedna z nich je, že nalinkovali hranice Afriky dle svých potřeb. Násilně spojili a rozdělili různé kmeny. Snad každá africká vláda po získání nezávisloti bojovala o založení jaksi umělé národní identity. V případě Ghany se to celkem podařilo, ale v případě Nigérie ne. Tři základní rozdílné kmeny – Yoruba (většinou křesťané jihozápad), Ibo (většinou křesťané jihovýchod), Hausa (muslimové-sever) a dalších na 250 menších kmenů. Každý má odlišnou tradici, historii, zvyky, jazyk a náboženství. Jakým jazykem se spolu dorozumí Ibo a Yoruba, když každý mluví jiným? Jak se mohou cítit součástí jednoho celku? Proč by měli pracovat na společném cíli s někým, ke komu nic necítí? Proč by se měli snažit o lepší společnou budoucnost? To si raději každý zařídí dobrý život sám pro sebe, pro svou rodinu a když se vydaří, tak pro svou prapůvodní vesnici.

Nigérie na tom nebyla ekonomicky vždy tak špatně. Po odchodu Britů měli celkem dobré zemědělství a v postatě prosperující společnost. Zlom přišel s válkou v Biafře (1967-1970) a se začátkem těžby ropy ve velkém v průběhu ropných krizí v sedmdesátých letech. Ropa nabídla Nigérii rychlé peníze. Co si myslíte, že udělá společnost, která k sobě nepociťuje žádnou soudržnost, v okamžiku, kdy jí budou nabídnuty rychlé peníze? Správně – ještě víc se rozštěpí, jen aby si každý nahrabal co nejvíc. No, a to je celý. Vítej do nigerijské reality. (samozřejmě že je to o kapánek komplikovanější – jako vždy všechno)

Bohužel způsob myšlení ze dne na den je partný i v težbě černého tekutého zlata. Neupravená ropa je prodávána ven, aby se upravená a drahá vrátila zpátky. Přitom by stačilo trochu investovat do rafinérií a posléze prodávat upravenou za dražší cenu a vydělat více.

Při mém brouzdání po pláži jsem narazila na tyto dvě nigerijské fešandy. Že by Nigérie měla přeci jen ještě šanci? (zelená a bílá – nigérijské barvy) 
Posted by Picasa

No comments:

Post a Comment