"Slecno, vy to zavazadlo mate opravdu velmi spinave, jen jsem ho namocit a uz pousti ropnou barvu... " ... poznamenal ghansky sluzebny.
"Vite, oni mi s nim hazeli po busech a tak" snazila jsem se dostat z trapne situace v tomhle palaci s hlidaci a ocelovymi dvermi.
Po lednovych volbach a vitezstvi opozice se bezpecnostni situace v zemi zhorsila, prepadavani a loupeze se od kvetna dostaly na denni poradek, zvlaste v Accre a zasazeni jsou hlavne bohaci. Neni tomu dlouho, kdy jednoho Itala pri nocnim prepadeni doma zastrelili. Proto ty ocelove dvere pri vstupu do prvniho patra, kde vsicni spime, proto ta ostraha venku, proto policejni kontroly na kazdem rohu, proto nebezpecny pes na dvore. Posledni mesic ale pry o nicem neslyseli. Pri vcerejsim navratu z predrazeneho klubu a baru s zenskejma na podpatcich a chlapech s obrovskejma doutnikama, se Ankesh neustale dival do zpetneho zrcatka, jestli nas nekdo nepronasleduje.
Po dvou letech jsem se opet ocitla mezi smetankou, ktera je na mistni pomery velmi bohata a jejiz deti nikdy nesedely v tro-tro [mistnich minibusech naharazujich verejnou hromadnou dopravu], jelikoz jsou vsude dovezeni vlastnimi ridici a nikdy by nejedly poulicni jidlo.. proste nedelaji nic, co delam ja.. jejich zivot vypada zcela jinak nez ten muj, nepohybuji se mezi nizsi vrstvou a pokud se jedna o Indy a Libanonce, tak se ani neprateli s Ghanijci a jen zridka chodi s cernoskami ci cernochy, univerzity studuji v zahranici [zejmena ve Statech].. Libanoncu lze napocitat nejvice, hned po nich Indu, pak tu ziji Cinane a nejaci Evropane. Libanonci, stejne jako v ostatnich statech Zapadni Afriky, vlastni mistni "supermarkety" se zapadnim zbozim jako cokolada Milka v cenove hladine 100kc. "Wowwww...." cena bonboniery dokonce 500kc..
Vratme se ale zpet do hlubsi minulosti a to do Burkiny Faso....
Az me dojalo, kolik z vas ma tak vrely vztah k jednomu z nejchudsich hlavnich mest sveta. Ouagadougou [Waga] nenabizi zadne turisticke atrakce. Budova centralniho marketu vyhorela pred nekolika lety, takze se trh rozprostrel po celem meste... vrelost jakozto zakladni lidska hodnota Burkinabe nezna meze.. chudi jsou, ale zahadne nas z toho nevini a usmev jejich tvare opusti jen zridka.. pravda, Waga, jako jina hlavni mesta, zpusobuje hektictejsi zpusob zivota a lide zde musieji byt dravejsi a ofenzivejsi.. potkavam desitky "umelcu", kteri chteji bile turistce prodat idelane cely obchod..
"Hana, zustavame v Ougadougou i pres noc, tak se muzeme potkat" napsal mi italsky par, s kterym jsem travala cas ve Ouahigouya a spolecne jsme prijeli do Wagy. Bohuzel jim nakonec neni dobre a ja se seznamuji s roztomilym Burkinabe. S nim jdu pozdeji na koncert [bubny] do kulturniho centra Zaka. Ismael, muj pruvodce, se po chvili vahani rovnez uchopi jednoho hudebniho nastroje a zhosti se nadherneho umeleckoho vykonu. Nemohu se donatleskat.
Burkina nabizi stravnikum prijemne restaurace oddelene od okolniho srumu clonou. Vzhledem k tomu, ze jsem predesly den nevecerela, tak jsem si ke snidani dala burkinskou verzi spaget. Uz si pripadam jak mistni, ti ji stejne silene tezke veci ke snidani.
"Bonsoir, co nabizite?"
"Kavu s mlekem a pulku bagety s maslem"
"Hmm.. tak ja si dam take" usednu k malemu stolecku na ulici a usmeji se na mladou teenegerku naproti. Citim se skvele, dopsala jsem svuj posledni blog prispek a mam opet volnou mysl. Krasavice usmev oplaci a ja se po chvili snazim o konverzaci, bohuzel divka je jedna z tech, ktera nebyla poslana do skoly [tj. neumi francouzsky], protoze vira v to, ze zeny by nemely byt vzdelany, stejne jako v to, ze co je zdarma neni dobre {napriklad vakcinace proti brisnimu tyfu] stale zakoreneny v lidske mysli jsou.
Tak alepson naznacuji, ze obdivuji jeji uces a ze kava synonym pro dokonalost pro me znamena. Divka podporujue vznikajici pratelstvi nabidkou prave na kole privezene hordy ryze. Prijimam a uz spolu zaborujem prsty do bile zakladni stravni komodity Zapadni Afriky. To, ze se jedna o ryzi importovanou z Asie nam chut nekazi.Po zaplaceni se rozloucime a opet si jdu svou vlastni cestou.
Verejnym taxikem, vozidlo, ktere nabira pasazery na zamavani.. mnohem levnejsi nez vlastni taxi, vejdou se do nej 4 osoby, se dobrouzdavam na jedno z autobusovych nadrazi v Ouagadougou.
"Kam? Kam? Kam chcete jet?" ozyva se ihned po vystoupeni ze vsech stran... jiz ponaucena vim, ze za nejjednodussi plati prisoupit na hru a nechat se zavest a ukazat misto temito profesionalnimi nahaneci..
"V kolik bych tu mela byt na autobus do Kumasi?"
"V devet rano nejpozdeji vyjizdime"
"Dobre.. dekuji a zitra rano navidenou"
"Muzete si vybrat, jakym chcete", prohlizim si oba a volim ten bus, ktery nema diry v podlaze. Moudra volba, ten druhy se musi cestou vyporadat s "malymi" technickymi problemy.. frajeri ho ale davaji dohromady a nakonec nas jeste dojizdi...
"Tusite, v kolik se vypravime? Vcera jste mi tvrdil, ze v devet nejpozdeji a ted odtlouklo jedenact"
"Brzy"
zasmeju se tedy pod vousy a jdu hledat neco k jidlu .. prekvapive skutecne do 10 minut jedem
"Jak se dari? Vsechno v pohode?" volam na druhy konec busu na mlade devce. Situovany jsme na hranicich Burkiny a Ghany.
"Jo, v pohode. Mas vedle sebe misto?"
"Jasne, prisedni si"
"Jmenuji se Brigitte a ty?"
"Hana, jsem z Ceske republiky, to je v Evrope, vedle Nemecka a nedaleko Francie" dodavam a neutechajici komunikace zacina, pricemz se me po chvili Brigitte zepta
"A uz vis, kde v Koumasi prespis? V jakem hotelu?
"Nejakem nejlevnejsim"
"Ok, ok, mohu ti nejake ukazat"
"Parada" a bavime se dal, po chvili..
"A nechces spat u me?"
"To by bylo bajecny"
Zrovna kdzy jsem premyslela nad tim, ze skoro neznam zivot zenskeho pohlavi {porad se kolem me pohybujou chlapy} mi magicka nahoda prihrala do cesty Brigitte, pruvodkyni galaxii a Koumasi. Bydli ve skromnem pokoji celkem kus od neceho, co by slo oznacit jako centrum mesta. Bez tekouci vody, kuchyne, mesicni najem cinni 4 CEDI {1 CEDI je 13,5kc, tj. cca 65kc] Prumerny plat Ghanijcu se pohybuje v rozmezi 50-100CEDI, na nase 650-1350 kc !!! Jidlo na ulici vyjde na 1-3 CEDI, 13-39kc.. jizda tro/tro [cca 3km] na 0,20 CEDI, tj 3kc. A to je na tom Ghana relativne lepe oproti sousedum.
Ubytovani po levnejsich hotelech na noc cca 100kc-140kc za jednoluzkovy pokoj. V turistickych mistech nabizeji moznost dormu {plati se za postel ve velkem pokoji}
Nakonec u ni zustavam od patku brzy rano do nedele rano. Jeste v patek nastevujeme babicku a pribuzne, prinasim jako dar, dle rady Brigitte na otazku co prinest, konzervy sardinek ulovenych na africkem pobrezi a zpracovanych v Indonesii {tak je to tady skoro se vsim - Afrika je povetsinou pouze surovarna}
vecer se seznamuji s nejlepsi kamoskou devatenactilete hostitelky. Brigitte zije sama a 28 letity snoubenec pracuje pro cinskou spolecnost a za mesic se vraci z Honkongu. Teorie cinskeho vlivu v praxi. Chlapec je evidentne v baliku, kdyz Brigitte plati vse, privatni univerzitu, osaceni {vetsinou tu prodavaj secondhand navezeny z ruznych evropskych charit, tricko cca 3 CEDI, kalhoty 10 CEDI - lze nakoupit i horsi kvalitu za mene penez} kamoska do skoly nechodi, nebyla prijata a na soukromou nema. Cely minuly rok stravila doma koukanim na filmy, penize na tro-tro nema, takze se s Brigitte potkvaji velmi malo. brigitte ji marne vysvetluje, ze by si taky mela najit nekoho, kdo nebude jen kecat, ale skutecne cinit, Pat ale Brigitte nechce poslechnout a pujcuje si o ni dalsi penize na kredit, aby mohla zavolat svemu milackovi.
Musim zminit, ze obe sou fakt kocky, pripadam si nemistne s nimi kracit po jedne ulici, dokonale postavicky a sexy chuze nenechavaji muze chladnymi
"My verne jsme, ale od chlapu to moc neocekavame, myslim, ze nejdulezitejsi je, ze se vrati vzdycky zpatky, to je dukaz lasky"
"A pouzivate kondomy?"
"Ne, vim, kdy mam neplodne obdobi"
"Pockej a co kdyz te nakazi pritel, kdys spi treba s jinejma"
"Ale nenakazi, ja mu verim"
Skutecne procento HIV pozitivnich nelze zjistit, lide se nechteji nechat testovat. Odhady hovori o 5%.
V sobotu a v nedeli se kona velka cast pohrbu, na ktere se v oblasti Koumasi zahaluji do cerne barvy. V Cape Coast jsem videla i v normalnim obleceni.
O Ghane se tvrdi, ze je to Afrika pro zacatecniky, je jedna z nejlevnejsich zemich v oblasti, s prijemnym klimatem a celkem dobre vybudovanym turismem. Lide jsou zde hodni {ostatne jako vsude} Pri prekracovani hranic z Burkiny byl rozdil enormni, v Burkine nema napriklad jedina vesnice plechovou strechu, tady skoro vsechny.
Po dvou letech jsem se opet ocitla mezi smetankou, ktera je na mistni pomery velmi bohata a jejiz deti nikdy nesedely v tro-tro [mistnich minibusech naharazujich verejnou hromadnou dopravu], jelikoz jsou vsude dovezeni vlastnimi ridici a nikdy by nejedly poulicni jidlo.. proste nedelaji nic, co delam ja.. jejich zivot vypada zcela jinak nez ten muj, nepohybuji se mezi nizsi vrstvou a pokud se jedna o Indy a Libanonce, tak se ani neprateli s Ghanijci a jen zridka chodi s cernoskami ci cernochy, univerzity studuji v zahranici [zejmena ve Statech].. Libanoncu lze napocitat nejvice, hned po nich Indu, pak tu ziji Cinane a nejaci Evropane. Libanonci, stejne jako v ostatnich statech Zapadni Afriky, vlastni mistni "supermarkety" se zapadnim zbozim jako cokolada Milka v cenove hladine 100kc. "Wowwww...." cena bonboniery dokonce 500kc..
Vratme se ale zpet do hlubsi minulosti a to do Burkiny Faso....
Az me dojalo, kolik z vas ma tak vrely vztah k jednomu z nejchudsich hlavnich mest sveta. Ouagadougou [Waga] nenabizi zadne turisticke atrakce. Budova centralniho marketu vyhorela pred nekolika lety, takze se trh rozprostrel po celem meste... vrelost jakozto zakladni lidska hodnota Burkinabe nezna meze.. chudi jsou, ale zahadne nas z toho nevini a usmev jejich tvare opusti jen zridka.. pravda, Waga, jako jina hlavni mesta, zpusobuje hektictejsi zpusob zivota a lide zde musieji byt dravejsi a ofenzivejsi.. potkavam desitky "umelcu", kteri chteji bile turistce prodat idelane cely obchod..
"Hana, zustavame v Ougadougou i pres noc, tak se muzeme potkat" napsal mi italsky par, s kterym jsem travala cas ve Ouahigouya a spolecne jsme prijeli do Wagy. Bohuzel jim nakonec neni dobre a ja se seznamuji s roztomilym Burkinabe. S nim jdu pozdeji na koncert [bubny] do kulturniho centra Zaka. Ismael, muj pruvodce, se po chvili vahani rovnez uchopi jednoho hudebniho nastroje a zhosti se nadherneho umeleckoho vykonu. Nemohu se donatleskat.
Burkina nabizi stravnikum prijemne restaurace oddelene od okolniho srumu clonou. Vzhledem k tomu, ze jsem predesly den nevecerela, tak jsem si ke snidani dala burkinskou verzi spaget. Uz si pripadam jak mistni, ti ji stejne silene tezke veci ke snidani.
"Bonsoir, co nabizite?"
"Kavu s mlekem a pulku bagety s maslem"
"Hmm.. tak ja si dam take" usednu k malemu stolecku na ulici a usmeji se na mladou teenegerku naproti. Citim se skvele, dopsala jsem svuj posledni blog prispek a mam opet volnou mysl. Krasavice usmev oplaci a ja se po chvili snazim o konverzaci, bohuzel divka je jedna z tech, ktera nebyla poslana do skoly [tj. neumi francouzsky], protoze vira v to, ze zeny by nemely byt vzdelany, stejne jako v to, ze co je zdarma neni dobre {napriklad vakcinace proti brisnimu tyfu] stale zakoreneny v lidske mysli jsou.
Tak alepson naznacuji, ze obdivuji jeji uces a ze kava synonym pro dokonalost pro me znamena. Divka podporujue vznikajici pratelstvi nabidkou prave na kole privezene hordy ryze. Prijimam a uz spolu zaborujem prsty do bile zakladni stravni komodity Zapadni Afriky. To, ze se jedna o ryzi importovanou z Asie nam chut nekazi.Po zaplaceni se rozloucime a opet si jdu svou vlastni cestou.
Verejnym taxikem, vozidlo, ktere nabira pasazery na zamavani.. mnohem levnejsi nez vlastni taxi, vejdou se do nej 4 osoby, se dobrouzdavam na jedno z autobusovych nadrazi v Ouagadougou.
"Kam? Kam? Kam chcete jet?" ozyva se ihned po vystoupeni ze vsech stran... jiz ponaucena vim, ze za nejjednodussi plati prisoupit na hru a nechat se zavest a ukazat misto temito profesionalnimi nahaneci..
"V kolik bych tu mela byt na autobus do Kumasi?"
"V devet rano nejpozdeji vyjizdime"
"Dobre.. dekuji a zitra rano navidenou"
"Muzete si vybrat, jakym chcete", prohlizim si oba a volim ten bus, ktery nema diry v podlaze. Moudra volba, ten druhy se musi cestou vyporadat s "malymi" technickymi problemy.. frajeri ho ale davaji dohromady a nakonec nas jeste dojizdi...
"Tusite, v kolik se vypravime? Vcera jste mi tvrdil, ze v devet nejpozdeji a ted odtlouklo jedenact"
"Brzy"
zasmeju se tedy pod vousy a jdu hledat neco k jidlu .. prekvapive skutecne do 10 minut jedem
"Jak se dari? Vsechno v pohode?" volam na druhy konec busu na mlade devce. Situovany jsme na hranicich Burkiny a Ghany.
"Jo, v pohode. Mas vedle sebe misto?"
"Jasne, prisedni si"
"Jmenuji se Brigitte a ty?"
"Hana, jsem z Ceske republiky, to je v Evrope, vedle Nemecka a nedaleko Francie" dodavam a neutechajici komunikace zacina, pricemz se me po chvili Brigitte zepta
"A uz vis, kde v Koumasi prespis? V jakem hotelu?
"Nejakem nejlevnejsim"
"Ok, ok, mohu ti nejake ukazat"
"Parada" a bavime se dal, po chvili..
"A nechces spat u me?"
"To by bylo bajecny"
Zrovna kdzy jsem premyslela nad tim, ze skoro neznam zivot zenskeho pohlavi {porad se kolem me pohybujou chlapy} mi magicka nahoda prihrala do cesty Brigitte, pruvodkyni galaxii a Koumasi. Bydli ve skromnem pokoji celkem kus od neceho, co by slo oznacit jako centrum mesta. Bez tekouci vody, kuchyne, mesicni najem cinni 4 CEDI {1 CEDI je 13,5kc, tj. cca 65kc] Prumerny plat Ghanijcu se pohybuje v rozmezi 50-100CEDI, na nase 650-1350 kc !!! Jidlo na ulici vyjde na 1-3 CEDI, 13-39kc.. jizda tro/tro [cca 3km] na 0,20 CEDI, tj 3kc. A to je na tom Ghana relativne lepe oproti sousedum.
Ubytovani po levnejsich hotelech na noc cca 100kc-140kc za jednoluzkovy pokoj. V turistickych mistech nabizeji moznost dormu {plati se za postel ve velkem pokoji}
Nakonec u ni zustavam od patku brzy rano do nedele rano. Jeste v patek nastevujeme babicku a pribuzne, prinasim jako dar, dle rady Brigitte na otazku co prinest, konzervy sardinek ulovenych na africkem pobrezi a zpracovanych v Indonesii {tak je to tady skoro se vsim - Afrika je povetsinou pouze surovarna}
vecer se seznamuji s nejlepsi kamoskou devatenactilete hostitelky. Brigitte zije sama a 28 letity snoubenec pracuje pro cinskou spolecnost a za mesic se vraci z Honkongu. Teorie cinskeho vlivu v praxi. Chlapec je evidentne v baliku, kdyz Brigitte plati vse, privatni univerzitu, osaceni {vetsinou tu prodavaj secondhand navezeny z ruznych evropskych charit, tricko cca 3 CEDI, kalhoty 10 CEDI - lze nakoupit i horsi kvalitu za mene penez} kamoska do skoly nechodi, nebyla prijata a na soukromou nema. Cely minuly rok stravila doma koukanim na filmy, penize na tro-tro nema, takze se s Brigitte potkvaji velmi malo. brigitte ji marne vysvetluje, ze by si taky mela najit nekoho, kdo nebude jen kecat, ale skutecne cinit, Pat ale Brigitte nechce poslechnout a pujcuje si o ni dalsi penize na kredit, aby mohla zavolat svemu milackovi.
Musim zminit, ze obe sou fakt kocky, pripadam si nemistne s nimi kracit po jedne ulici, dokonale postavicky a sexy chuze nenechavaji muze chladnymi
"My verne jsme, ale od chlapu to moc neocekavame, myslim, ze nejdulezitejsi je, ze se vrati vzdycky zpatky, to je dukaz lasky"
"A pouzivate kondomy?"
"Ne, vim, kdy mam neplodne obdobi"
"Pockej a co kdyz te nakazi pritel, kdys spi treba s jinejma"
"Ale nenakazi, ja mu verim"
Skutecne procento HIV pozitivnich nelze zjistit, lide se nechteji nechat testovat. Odhady hovori o 5%.
V sobotu a v nedeli se kona velka cast pohrbu, na ktere se v oblasti Koumasi zahaluji do cerne barvy. V Cape Coast jsem videla i v normalnim obleceni.
O Ghane se tvrdi, ze je to Afrika pro zacatecniky, je jedna z nejlevnejsich zemich v oblasti, s prijemnym klimatem a celkem dobre vybudovanym turismem. Lide jsou zde hodni {ostatne jako vsude} Pri prekracovani hranic z Burkiny byl rozdil enormni, v Burkine nema napriklad jedina vesnice plechovou strechu, tady skoro vsechny.
Citim se tu dobre.. pro mistni jsem jednoduse BRUNI, bila
"Hey bruni, h r u? What is ur name? R u a volunteer? Where r u from?" doleha ke me kazdou chvili. Rici neco ve stylu, ted ne, nemam cas, nelze, tim je urazite.
Chtela bych toho jeste tolik dneska a prave ted napsat, ale unava me dostava, skoda, pokracovani priste o nicote Accry, panafestu v Cape Coast, otrokarstvi, Elmine, Obamovi, mistni kuchyni, zazitku z kostela, curajicich lidech, hledani zlata, tanecnich krocich s mistnimi, o pive, piti kokosu na ulici, o usmevech lidi, o jejich kazdodenni pomoci, o me roli reprezentujici bohate a vyspele, o Anne ze Statu a Tomovi z Berlina, o Libanonci Mohamedovi, o situaci v severni Nigerii, o BBC, ktera prohlasila, ze Lagos je hlavni mesto Nigerie, o mistnim tisku a televizi a reportazich o ukamenovanych zlodejich, o ghanske hudebni scene, o smyslu cestovani, o samote a o kuzi opice povesene v Dogon country v Mali, o vnimani krizovatek
No comments:
Post a Comment