Něco málo k thajské demokracii aneb hodně zdraví, drahý králi !

Už něco přes rok je král v nemocnici. Nikdo přesně neví, jestli skutečně žije (za tohle bych mohla být zavřená na pěkných pár let) nebo se jedná o jeho náhradníka. Spíše ale žije. Jednou týdně ho drahá choť jezdí navštěvovat, čímž vždycky policie zablokuje celou naší ulici, bydlím kousek od nemocnice, a lidé na ulici musí vstát a vyjádřit jí úctu. Nejenže podobizna krále visí všude, ale většina národa ho stále miluje. Na druhou stranu skupinka těch, co si přejí konec království, se rozrůstá každý den a zcela nově se v thajské společnosti objevuje i nálada zamířená přímo proti králi, jeho choti a třem dětem. Nenávist nejen proti království. Nedávno jsem se nachomýtla u zcela vážné diskuze, co se stane, až král zemře. Kdo ho zastoupí. Takhle otevřená debata nemohla probíhat nikde jinde než v uzavřené skupince. Takže kdo? Princovi je něco přes padesát a všichni ho považují za blázna. Dcery nastoupit nemohou. Takže zbývá první zmíněný, tedy princ. Pokud nastoupí on (a ne třeba jeden z jeho synů), dá se očekávat, že můžeme čekat vyšší náklady na armádu. A možná i vyšší represe vůči muslimům na jihu.
Mimochodem demagogie probíhá na každém kroku. Můj oblíbený rádiový spot na anglicky mluvícím rádiu je založený na tom, že král a královna vzhledem k tomu, jak jsou skvělý a nejlepší, se velmi zajímají a nejlepším možným způsobem aktivně řeší konflikt na jihu Thajska. Konflikt naprosto cenzurovaný – nikde se o něm skoro nemluví a kde skoro denně někdo zemře. Ale to je jedno, protože se jedná o muslimy a Nethajce. Stejně tak nějací horalové z různých etnických menšin, kdo se o ně zajímá.
Týden po prvních volbách v Barmě po dvaceti letech, které očekávaně měly pramálo společného se svobodnými a spravedlivými volbami, se sluší zmínit, že i když se v Barmě nic moc nezmění (pakliže Su Ťij nevzburcuje celou zemi, mniši se do toho silně neopřou (mniši jsou nadevše) a Čína se zblázní a přestane se chovat jako tichý společník junty), tak tahle na nerosty bohatá země se určitě nemusí bát, že by se stala o to víc černou ovcí regionu. Thajsko, Kambodža, Laos (komunisti), Vietnam (komunisti) také moc té demokracie nepobraly.

Hodně zdraví, drahý králi !